Publicistika

 Publicistice se věnuji více než 15 let. Svou publicistickou činnost mohu rozdělit do několika oblastí:

  • Cestopisné články a reportáže z cest do Španělska, Peru a Mexika
  • Literární recenze a články, medailonky španělsky píšících spisovatelů a kulturní statě zaměřené na hispánskou kulturu
  • Rozhovory s osobnostmi - viz samostatná kolonka

Do Španělska jsem poprvé vyjela krátce po otevření hranic, v roce 1990. Od té doby tam jezdím pravidelně, a to jak na dlouhé poznávací cesty jednou ročně, tak na kratší pobyty během roku. Poznávání památek ve španělských městech prokládám turistikou po národních parcích a zajímavých přírodních lokalitách. Ve Španělsku je jen málo míst, která jsem dosud nenavštívila. Každou cestu pečlivě připravuji, studuji nejen běžně dostupné průvodce či bedekry, ale vycházím zejména ze znalosti španělské literatury, umění a celkového kulturního kontextu, takže jsem poznala i vrcholně zajímavá místa, kam běžný turista nezavítá. O své praktické poznatky i vnitřní dojmy se snažím podělit se čtenáři významných cestovatelských periodik, z nichž si nejvíce cením spolupráce s měsíčníkem Země světa. Podobným způsobem jsem pojala i své cesty do Mexika a Peru. Mexiko jsem navštívila dvakrát a cestováním jsem v něm strávila celkem tři měsíce. Některá místa jsem navštívila i opakovaně, takže jsem měla možnost srovnávat a všímat si změn, jimiž prošla. V Peru jsem rovněž byla dvakrát a podrobně jsem procestovala zejména část země jižně od hlavního městy Limy. Znalost španělského jazyka mi při všech těchto cestách otevírala dveře a seznámila jsem se tak s mnoha zajímavými lidmi, kteří mi poskytli informace běžnému turistovi utajené. Své reportáže či minicestopisy doprovázím vlastními kvalitními fotografiemi.

Pokud jde o literární a kulturní publicistiku, spolupracuji s významnými kulturními periodiky, jako je čtrnáctideník A2, Literární noviny (dnes již zaniklé), Salon -  kulturní příloha deníku Právo, Tvar, ale zejména internetový literární časopis www.iliteratura.cz. Prostřednictvím článků a recenzí v těchto periodikách se snažím upozorňovat na pozoruhodné tituly španělsky psaných literatur, přiblížit českému čtenáři zajímavé osobnosti hispánské kultury, informovat o pozoruhodných výstavách hispánských umělců nebo jiných kulturních akcích vztahujících se ke Španělsku či Iberoamerice.

Zde nabízím přehled své novinářské práce. Články jsou seřazeny podle pedriodik, v nichž byly uveřejněny.

Cestopisné články

Země světa 12/2002

 

  • Salamanca - symbióza ducha a tělaUnverzitní město, které oplývá nejen jedinečnými památkami, ale rovněž jedinečnou atmosférou, kterou dodnes vyzařují osobnosti, které tam po staletí studovaly.

Země světa 2/2003

Toto číslo bylo jedno z prvních monotematických čísel, které časopis Země světa začal vydávat. Celé bylo věnováno Španělsku a paní šéfredaktorka mě  přizvala ke spolupráci na přípravě několika článků. Napsala jsem a fotografiemi doprovodila celkem pět následujících článků

  • Córdoba. Mešita nebo katedrála?
  • Azulejos, dějiny zakódované v kachlíku. Španělské kachlíky jako kulturní, umělecký a historicý fenomén.
  • Moderní jeskynní lidé z Guadixu. Reportáž z návštěvy jedné z mnoha jeskynní, v nichž žijí někteří obyvatelé města zcela moderním způsobem života.
  • Olivové sady. Dějiny pěstování oliv ve Španělsku a olivy jako součást kulturní identity Španělů.
  • Fiesta znamená svátek. Reportáž z průběhu svátku svatého Felixe, patrona Katalánska, ve Vilafranca del Penedés.

Další články z cest po Španělsku jsem uveřejnila v tzv. pestrých číslech Země světa:

  • Národní park Donana v deltě Guadalquiviru. Unikátní lokalita tří ekosystému pohyblivých dun, brakických mokřadů a křovinatých porostů na jihu Španělska, jedinečná flora a fauna, včetně hejn plameňáků. Země světa 7/2003
  • Benidorm - osudy města na pobřeží Costa Blanca. Reportáž z letoviska oblíbeného našimi turisty. Článek byl psán na zakázku cestovních kanceláří, které mají v místě nasmlouvané ubytovací kapacity. Země světa 7/2004
  • Hrad na okraji sopečného kráteru. O expozici Muzea kanárské emigrace na Lanzarote, umístěného v obranném hradě Santa Bárbara na okraji sopečného kráteru ve vnitrozemí jednoho z Kanárských ostrovů. Dlužno podotknout, že muzeum již bylo bohužel zrušeno, dnes je v něm trapná expozice pirátství. Země světa 7/2004
  • Cabo de Gata - nejsušší místo v Evropě. Rozsáhlý národní park na mořském pobřeží v andaluské provincii Almería. Přestože jde o nejsušší místo v Evropě, na jaře rozkvétá nádhernými koberci pestrobarevných endemických rostlin. Toto místo je bohužel ohrožováno expanzí turistického ruchu a skleníky s rajčaty a jahodami, které vyžadují zavlažování, tolik nepřátelské k unikátní floře národního parku. Země světa 5/2005

Země světa 12/2006

Španělsko

Po zkušenostech se spoluprací na prvním monotematickém čísle věnovaném Španělsku mě paní šéfredaktorka požádala o spolupráci i na druhém monotematickém čísle zaměřeném na Španělsko. Pro toto číslo jsem zpracovala pět článků, které jsem doprovodila vlastními fotografiemi.

  • Údolí Boí. Toto údolí v katalánské části Pyrenejí nabízí turistovi vše, na co si vzpomene: bohatou historii a umělecké památky v podobě románských kostelíků s unikátními raně románskými freskami, vysokohorské túry v Národním parku Aigüestores, termální lázně v horském městečku Caldes de Boí, v zimě vybavená lyžařská střediska.
  • Navarra. Navarra, to nejsou jen běhy s býky na svátek svatého Fermína v Pamploně, hlavním městě této španělské autonomie, kde se prý hovoří nejčistší baskičtinou. Navarra, to je i krásná příroda, středověký hrad Olite či římské a raně románské památky, především však vstřícní a kultivovaní lidé.
  • Svátek svatého Fermína. Běhy s býky v ulicích Pamplony o tomto svátku zná zřejmě každý. Málokdo však zná původ tohoto zvyku a málokdo ví, kdo byl svatý Fermín. V tomto článke se čtenář všechno dozví.
  • Asturie - kraj hrdinného Pelaya. Chce-li člověk porozumět Španělsku a jeho zvláštnostem, měl by poznat kraj, kde se Španělsko zrodilo a odkud po obsazení Iberského poloostrova Maury započalo svůj dlouhý boj za jeho znovudobytí: Asturii.
  • Víno Jerez. Vše o unikátním druhu vína, jehož jedinečnost je dána nejen jedinečnými přírodními podmínkami, ale také ojedinělou technologií zpracování, kterou nenajdete nikde jinde na světě, pouze v trojúhelníku andaluských měst Jerez de la Frontera, Sanlúcar Barrameda a Puerto de Santa María, v blízkosti moře a delty Guadalquiviru.

Země světa 1/2009

Peru - chlapec s lamou

Toto monotematické číslo bylo věnováno Peru. Zúročila jsem v něm zkušenosti, dojmy a poznatky, které jsem získala při svých dvou cestách do této krásné latinskoamerické země. Po dohodě s paní šéfredatkorkou jsem pro toto číslo napsala a fotografiemi doprovodila čtyři články.

  • Taquile není tequila. Článek o jezeře Titicaca a o ostrově Taquile, jehož obyvatelé dosud udržují komunitní způsob života, hovoří svým původním jazykem a dávné předkolumbovské tradice jsou nadále součástí jejich prostého života.
  • Nerozluštěná záhada. O původu a smyslu linií a obrazců v peruánské poušti Nazca, kterou obývala stejnojmenná předincká kultura, se dosud vedou spory.
  • Islas Ballestas. Ostrovy Ballestas v blízkosti peruánského poloostrova Paracás byly v minulosti zdrojem přírodního hnojiva - guána. Dnes tyto skály vyčnívající z moře obývají kolonie tučňáků a lachtanů.
  • Hliněné město Pachacamac. Archeologické naleziště asi 30 km jižně od Limy. Dobrý výchozí bod pro poznávání dalších peruánských předkolumbovských památek. 

Země světa 6/2011

Červnové číslo měsíčníku bylo věnováno baleárskému ostrovu Mallorca. Sama jsem tento ostrov navštívila několikrát a nikdy jsem se nezdržovala na plážích globálních turistických komplexů. Vnitrozemí ostrova Mallorca totiž dokáže vnímavému návštěvníkovu nabídnout mnohem víc než pláže, bary a diskotéky. Především krásnou přírodu, horská jezera, historická města i krápníkové jeskyně. Pro toto číslo jsem napsala jeden článek a několik noticek do mozaiky zajímavostí.

  • Dva slavní rodáci. Na ostrově Mallorca se narodil významný středověký filosof Ramón Llull (1232-13015) a misionář, zakladatel amerického města San Diego Junípero Serra (1713-1784).
  • Mozaika zajímavostí: Pollença, Svatyně svatého Salvátora, Llucmajor, Cala Figuera

Země světa 6/2012

Andalusie - tanečnice tanga

Toto monotematické číslo bylo věnováno té části Španělska, která je z celého Španělska možná nejpozoruhodnější: Andalusii. Snoubí se tu překrásná příroda s historií, poznamenanou dlouholetým vzájemným kulturním ovlivňováním tří kultur: židovské, křesťanské a muslimské. O některých zajímavostech Andalusie jsem psala už dříve do jiných čísel Země světa, a tak jsem se na tomto čísle podílela pouze jedním článkem.

  • Sevilla. Město mnoha tváří: ostrého světla a hlubokých stínů, starobylých památek i moderních staveb, město s labyrintem úzkých uliček a důvěrnými náměstíčky, kde se zastavil čas, ale i širokých pulzujících tříd dávajících na vědomí, že Sevilla neustrnula v minulosti, ale jde s dobou.

Země světa 2/2013

Barcelona

Monotematické číslo věnované hlavnímu městu Katalánska, Barceloně. Zdálo by se, že toto město je natolik známé, že není potřeba o něm psát. Kdo však byl v Barceloně opakovaně a poznal nejprve Gaudího a další secesní památky, ví, že je tam stále co objevovat. Do tohoto čísla jsem přispěla dvěma články.

  • Katedrála moře. Článek o gotickém kostele Santa María del Mar, který u nás proslavil spisovatel Ildefonso Falcones svým románem ze středověké Barcelony Katedrála moře, byť o skutečnou katedrálu nejde.
  • Oáza ticha. Článek o severním okraji Barcelony, kam už moc turistů nezavítá. Je to škoda. Stojí tu jedna z mála autentických gotických památek - královský klášter Pedralbes, který nese jméno celé čtvrti. Je to vilová čtvrť plná zahrad, odkud se nabízejí nádherné výhledy na město, a také je to čtvrť, v níž prožila část svého života významná španělská básnířka a překladatelka Clara Janésová, jež přeložila do španělštiny většinu stěžejních děl českých básníků, především Vladimíra Holana. Ač se to může zdát s podivem, atmosféru čtvrti Pedralbes přirovnává k pražské Kampě.

Země světa 3/2019

Poutní cesty do Santiaga de Compostela

Monotematické číslo věnované poutní cestě do Sanitaga de Compostela. Do tohoto čísla jsem přispěla dvěma články.

  • Burgos. Město na severu Španělska, které není jen jednou z mnoha zastávek na poutní cestě. Představuje zároveň jakousi esenci kastilské identity, jejímž hmotným projevem je zdejší katedrála, jedna z nejkrásnějších, nejušlechtilejších a nejvznešenějších v Evropě. Ale v Burgosu je k vidění mnohem víc.
  • Santiago de Compostela. Poutníkův cíl. A jako v Burgosu, i zde je k vidění mnohem víc než jen slavná katedrála s neméně slavnou kadidelnicí. Atmosféra je nepopsatelná, přesto jsem o o její popis pokusila.

Země světa 10/2019: Španělsko - památky UNESCO 1

Španělsko památky UNESCO

Na toto číslo jsem obzvláště pyšná. Vždyť jde o moje autorské číslo. A bude ještě jedno. Zúročila jsem v něm své celoživotní cesty do Španělska, do míst proslulých i méně známých. Nápadů mám ještě na mnoho podobných monotematických čísel. Nemusí jít nutně o památky UNESCO, ve Španělsku je mnoho pozoruhodného i bez zápisu. V tomto čísle neleznete tyto články.

  • Přírodní a kulturní dědictví. Tradiční úvodník s netradičními prvky.
  • Granada. O Alhambře už bylo napsáno tolik, že je těžké se zaměřit na něco nového. Zde více o Albaicínu a zahradách Generalife.
  • Archeologický komplex v Méridě. Název, který oproti mému zvolila redakce, o obsahu moc nevypovída. A tak vězte, že jde o unikátní římské dědictví, které v evropském kontextu nemá obdoby.
  • Flamenco. Dnes už je tento pojem známý mnohému, přestože spousta lidí tomuto hudebnímu projevu andaluských obyvatel stále ještě úporně říká flamengo a soustředí se zejména na jedinou jeho složku, kterou je tanec. A tak jsem v článku pojednala spíše o písňových textech, které bývají přehlíženy.
  • Mudéjarská architektura v Aragonii. Víte ještě o jiném architektonickém slohu, který by byl jako takový zapsán na Seznam památek UNESCO? Jde o jedinečný styl, který lze spatřit jen a jen ve Španělsku, a to po celé zemi, nikoli jen v Aragonii. Aragonský mudéjar však dosáhl takové dokonalosti, že právě on se stal součástí dědictví lidstva.
  • Altamira byla první v řadě. Altamiru s prehistorickými jeskynními malbami zná asi každý. Méně se už ví, že na Seznam památek UNESCO bylo zapsáno i dalších 17 podobných jeskyní v Biskajském zálivu. A tak článek pojednává i o Jeskyni Santimamině v Baskicku nedaleko Gerniky.
  • Královský klášter v Guadalupe. Nachází se v autonomním společenství Extremadura, uprostřed krásné přírody a jeho sakristie proslula díky malbám Franciska Zurbarána jako Španělská Sixtinská kaple.
  • Národní park Ordesa y Monte Perdido. Nachází se v aragonské části Pyrenejí, na španělsko-francouzských hranicích. 
  • Baeza a Úbeda - dva renesanční skvosty. Dvě města uprostřed olivových sadů na severu Andalusie jsou v porovnání s ostatními andaluskými městy opomíjená. Renesanční architekt Andrés Vandelvira stojí za tím, že tvoří ucelený renesanční komplex a rozhodně by je při cestách po Andalusii neměl nikdo vynechat. Jsou od sebe vzdálena necelých 10 km.
  • Palmový háj v Elche. Nachází se v Murcii a najdete v něm až na 200 000 datlovníků. Krása.
  • Biskajský most. Kromě prehistorických jeskyní s malbami dávných obyvatel má Baskicko na Seznamu památek UNESCO jedinou památku, a to technického charakteru: gondolový most přes řeku Nervión, který spojuje břehy mezi Getxem a Portugalete. Byl svého druhu první a je jeden z mála na světě, který funguje dodnes. Ke spokojenosti těch, kdo se potřebují dostat z jednoho břehu na druhý, s kolem nebo autmobilem, i ke spokojenosti turistů.

Země Světa 12/2019: Španělsko - památky UNESCO 2

Španělsko UNESCO

Druhé číslo věnované španělským památkám zapsaným na seznam světového dědictví UNESCO. Po Číně a Itálii je Španělsko totiž třetí zemí na světě s nějvětším počtěm památek na tomto seznamu. A nejen hmotných, nýbrž i nehmotných. Pro číslo jsem napsala tyto články:

  • Córdoba - město tří kultur. Kdysi dávno hlavní město Západu, ač zeměpisně na okraji Evropy. Zde se stýkaly, soupeřily mezi sebou a vzájemně se ovlivňovaly tři kultury: křesťanská, muslimsá a židovská. Tato v historii jedinečná situace se pozitivně podepsala i na jedinečném charakteru tohoto andaluského města.
  • Festival córdobských patií. Córdoba představuje nejen slavnou římskou a maurskou minulost zhmotnělou v kamenných památkách, ale nabízí i estetické vjemy navazující na tuto slavnou minzulost: krásu patií, neboli vnitřních prostor domů.
  • Salamanca - město památek a univerzity. Salamanca je španělským městem, na které si návštěvník musí vyčlenit několik dní, aby poznal všechny jeho kláštery, paláce, kostely i světsku architekturu převážně z doby renesance. Je to ale město, které má díky slavné a starobylé univerzitě i svůj duchovní rozměr.
  • Las Médulas. Bývalé římské zlaté doly. Těžba změnila okolní krajinu tak, že vzníkl naprosto jedinečný, turisticky přitažlivý a oku lahodící přírodní jev bizarních kopců z oranžové hlíny vypínající se nad okolí.
  • Cuenca - středověké město na skalách. Město vzniklé na skalním ostrohu při soutoku řek Júcar a Huécar v autonomii Castilla La Mancha si vynutilo stavět tzv. zavěšené domy. Domy jakoby přilepené na vysokých skalách, kde se dnes nacházejí povětšinou unikátní galerie.
  • Světský chrám - burza ve Valencii. Prý nejkrásnější burzovní palác na světě. Tento pochází z období přelomu středověku a renesance a sloupová síň, kde probíhaly obchodní transkace, připomíná spíše vznešený chrám než svatostánek věnovaný něčemu tak přízemnímu jako je obchod.
  • Královský klášter v Pobletu. Nachází se v Katalánsku a patří k vrcholným ukázkám pozdně románského a gotického umění v zemi.
  • Cáceres - výlet do minulosti. Extremadurské okouzlující město s ničím nenarušeným středověkým jádrem obehnaným ze všech stran hradbami, s kamennými uličkami a paláci uvnitř, vás přenese do minulosti, jakmile překročíte jeho bránu pod Hvězdným obloukem.

Země světa 7/2020

Po článcích věnovaných Španělsku, což je moje hlavní doména, jsem byla přizvána i ke spolupráci na čísle věnovaném mé oblíbené lokalitě v naší zemi, a tou je Českomoravská vrchovina. Pro červencové monotematické číslo jsem zpracovala tyto články.

  • Nedobytný hrad Pernštejn. Převážně pozdně gotický hrad s některými renesančními prvky se dochoval téměř v takové podobě, jakou měl v době, kdy tu žili rytíři a konaly se velkolepé turnaje. A jak jinak, patřil ve své době nejmocnějšímu šlechtickému rodu Pernštejnů, jehož vazby na Španělsko jsou všeobecně známé. Ne-li, dočtete se onich v článku.
  • Vysočina sklářská. Rok 2020 byl dokonce vyhlášen rokem skla na Vysočině. Není divu, vždyť sklářství tu má několik století dlouhou tradici, která přetrvala živá dodnes. A nejstarším dochovaným výrobkem je pernštejnský vítací pohár z roku 1552 vyrobený ve sklárně ve Vříšti nedaleko Žďáru nad Sázavou. Opět Pernštejni...
  • Devět skal a Žákova hora. Zatímco Žákova hora je pralesním společenskvím skrytým uprostřed hustých bukových a dubových hvozdů, skalní útvar Devet skal, nejvyšší vrchol Žďáských vrchů (836,3 m n. m.), nabízí jeden z nejkrásnějších kruhových výhledů na celou Českomoravskou vrchovinu. A když je dobrá viditelnost, vidíte ještě dál.
  • Krajem malířů a básníků. V článku jsem využila poznatky z výletu, který jsem v roce 2019 pořádala pro CA Alena Krčálová - www.krcalova.cz. Prochází se nejmalebnšjšími kouty Vysočiny, které inspirovaly k tvorbě nejen básníky a malíře, ale i hudebníky. Není divu.
  • Nové Město na Moravě: galerie pod širým nebem. Jak město přišlo k tomuto přídomku? Nu narodili se zde dva významní sochaři  20. století: Jan Štursa a jeho žák Vincenc Makovský. Jejich sochařské výtvory zdobí nejrůznější zákoutí tohoto turistického střediska. Navštívit lze i Horáckou galerii, která je umístěna v zámku na hlavním náměstí a najdete v ní další malířské, sklářské i sochařské skvosty.
  • Za betlémy do Třeště. Dodala bych: nejen za betlémy, ale i za židovskými tradicemi, za Franzem Kafkou i panem Tau. O všem se v článku dočtete a pochopíte, že Třešť je taková opomíjená sestra sousední Telče a že stojí za to sem z Telče vážit osmikilomterovou cestu a aspoň na chvíli se zde zastavit.

Dsc_6785

Země světa 2/2021 - evropské poklady

Co vybrat ze Španělska, aby nešlo o notoricky známý poklad? Obrátila jsem svou pozornost opět k Andalusii, k místu, kde není přelidněno a k místu, které každého ohromí.

  • Kolumbovy karavely. Článek o Palos de la Frontera, odkud Kolumbus vyjel na svoji objevnou cestu, o františkánském klášteře La Rábida, kde před cestou rozjímal, a o zátoce s replikami jeho tří karavel, které v roce 1492 vypluly do neznáma. Místo Cipanga námořníci pod velením svého kapitána Kryštofa Kolumba objevili zcela Nový svět. A tento nový kontinent objevil nás.

Lidé a země

V dobách, kdy jsem začínala psát své reportáže z cest, spolupracovala jsem s renomovaným a společensky uznávaným měsíčníkem Lidé a země. Poté, co jej do svého portfolia převzalo nakladatelství Mladá fronta, změnila se jeho struktura, články se zestručnily, větší důraz začal být kladen na inzertní část, články přestaly jít do hloubky a klouzaly po povrchu. Vím, že i takto pojatý měsíčník má své místo na časopiseckém trhu a najde si své čtenáře, proto jsem jej jako místo pro své reportáže nezavrhla. Uveřejnila jsem v něm následující texty.

  • Město pod sloními hřbety. Barevné domky mexického města Guanajuata, jednoho z nejkrásnějších koloniálních měst země, jsou pod hřebeny okolních hor bez vegetace naskládány jako krabičky. Lidé a země 11/1998, str. 710-715.
  • El Hierro, nejmenší z Kanárských ostrovů. Lidé a země 12/2000, str. 744-751.
  • Na nádraží z předstihem. V neomudéjarské nádražní hale madridského vlakového nádraží Atocha se můžete posadit pod živé palmy a kochat se jezírkem s vodními želvami. Lidé a země 9/2001, str. 562-564.
  • Za zjevením do nitra Baskicka. Baskicko zůstává českými turisty stále neobjeveno. Přitom může turistovi nabídnout nádhernou zelenou přírodu, což je ve Španělsku vzácný jev, a síť turistických stezek, ale i četné pamětihodnosti. 

Měsíčník Euroweekend

Tento ambiciózní projekt - měsíčník pro časově vytížené manažery o cestování a zajímavých cestovatelských tipech na křídovém papíře, plný krásných, ale poměrně sterilních fotografií vycházel pouhý rok. Poté zanikl. Stala jsem se garantem sekce o Španělsku a každý měsíc jsem musela mít připravený článek o nějaké zajímavé a výjimečné lokalitě, včetně možností spojení, ubytování v těch nejluxusnějších hotelech a gastronomických nabídek. Musela jsem se vystříhat jakýchkoli dat a zatěžujících informací, aby manažeři nemuseli svůj mozek namáhat. Ne všichni jsou však prázdné hlavy, a tak se nedivím, že časopis zanikl. Jsem autorkou následujících statí, v nichž jsem se snažila poskytnut alespoň nějaké informace.

  • Nekonečná fiesta. Dubnové svátky v Seville.
  • Soutěž o nejhezčí patio v Córdobě.
  • Mezi plameňáky na jih Evropy. Národní park Doñana v deltě Guadalquiviru.
  • Návrat do ráje. Slavnosti asturského jablečného vína zvaného sidra v Navě.
  • (Ne)obyčejná pohoda. Atmosféra v přímořském městě San Sebastian je vždycky pohodová.
  • Korida! Olé! Svátky Pedra Romera v andaluské Rondě.
  • Na královském loži. Parador v galicijském poutním městě Santiago de Compostela a pár slov o dějinách paradorů.

REVUE PROSTOR 92/2011

Toto číslo společensko-kulturní revue PROSTOR bylo věnováno dynamickému dění ve španělské společnosti roku 2011. Redakce čtvrtletníku se rozhodla, že českému publiku přiblíží dějiny, příčiny vzniku občanské války i způsob přechodu k demokracii po smrti diktátora Franka, současná politická hnutí i kulturu a kulturní identitu Španělska. Vždyť donedávna a možná trochu i dnes stále platí, že "co se děje za Pyrenejemi, je pro nás, Čechy i ostatní Evropany, tak trochu španělská vesnice". Přitom Španělsko pro nás může být v mnohém inspirativní, v mnohém blízké a v mnohém také poučné. Kromě překladu několika statí jsem se na tvorbě tohoto čísla podílela i formou patnáctistránkové reportáže, v níž jsem se snažila narušit některá klišé, která o Španělsku kolují, a přiblížit českému čtenáři španělskou povahu (existuje-li vůbec cosi takového), způsob uvažování obyvatel a příčiny osobitosti španělské kultury. Snažila jsem se vyvarovat utváření nových mýtů i zevšeobecnění, což bylo na celé reportáži nejtěžší. Své zamyšlení a vyznání jsem nazvala

  • Španělské barvy života i smrti

Cestopisné články v dalších časopisech

Některé cestopisné črty a reportáže jsem psala na zakázku pro firemní časopisy, a to s určitým konkrétním zadáním a tematickým zaměřením. Redakce jiných, na stáncích běžně dostupných periodik, mne požádaly o spolupráci přímo na základě doporučení či jiných referencí. Podobně jsem připravená psát i pro vaše periodikum. Takto jsem uveřejnila následující články:

  • Zelené pobřeží Baskicka.  100+1 zahraniční zajímavost 6/2006
  • Córdoba. Today 1/2008
  • Ostrovy věčného jara. Pojednání o Kanárských ostrovech. Today 2/2008
  • Lanzarote, takový malý ráj. Hospodářská komora 4/2009

Literární a kulturní stati

Internetový literární portál

www.iliteratura.cz

S tímto svého druhu literárním časopisem spolupracuji od roku 2003. Je to časopis věnovaný různým literárním žánrům od krásné litertury po non fiction a obsahuje též sekce věnované literaturám podle jazykových oblastí. Přispívám do rubriky Libros: Španělsko, Hispanoamerika. Snažím se upozorňovat na tituly hispánské literatury hodné pozornosti. Poukazuji jednak na knihy dosud nepřeložené v naději, že si upoutávky všimne některý z českých nakladatelů a knihu zadá k přeložení do češtiny. Vím přinejmenším o jednom titulu, kdy se tak stalo. Seznamuji rovněž s knihami již přeloženými do češtiny. Následně uvádím chronologický přehled článků, které jsem pro iliteraturu napsala, a to s odkazy na jejich plné znění.

Literární noviny

Škoda toho týdeníku. Byl jedním z mála, který se kromě společenských článků velkou měrou věnoval literatuře. Zejména poté, co začala vycházet příloha Biblio, která se cele věnovala literárnímu dění. A spolupracovala jsem v nich se skvělým panem Ivanem Matějkou, který už mezi námi také není.

  • Federico García Lorca - dárce okouzlení. Celostránkové pojednání o španělském básníkovi ke stému výročí jeho narození. Literární noviny 33/1998, s. 8.
  • Celestina. Dvoustránkové pojednání o stěžejním díle španělské literatury od Fernanda de Rojase, které je považováno za první divadelní hru španělského jazyka. Napsáno k pětistému výročí prvního vydání tohoto díla. Literární noviny 19/1999, s. 10-11.
  • Hledání šťastného místa. Recenze na knihu Evy Lukavské "Zázračné reálno" a magický realismus s podtituelm Alejo Carpentier versus Gabriel García Márquez. Literární noviny 9/2004. K přečtení na http://www.iliteratura.cz/Clanek/15515
  • García Márquez reportér. Recenze na české vydání knihy Zpověď trosečníka kolumbijského autora. K přečtení na http://www.iliteratura.cz/Clanek/16259/garcia-marquez-gabriel-zpoved-trosecnika
  • Co právě překládám. Odpověď na anketní otázku. Literární noviny 29/2008, příloha Nové knihy.
  • Z prázdné stránky strach neměl. Nekrolog k úmrtí mexického spisovatele Carlose Fuentese. Literární noviny 21/2012.
  • Naději vzbuzuje Naděje. Recenze na knihu Indiánská knížka Indiána s českou krví z kmene Čamakoko, Rodolfa Ferreiry Friče. Literární noviny 38/2012. 
  • Zrcadlo nastavené všem. Recenze na esej španělského autora Antonia Munoze Moliny Todo lo que era sólido (Všechno, co bylo trvalé), analyzující poutavým způsobem příčiny současné španělské politické, hospodářské i morální krize. Literární noviny 23/2013
  • Člověk malého vzrůstu, ale velký duchem. Nekrolog Josého Jiméneze Lozana, španělského spisovatele. Biblio 4/2020, s.19.
  • Zemřel oblíbený chilský vypravěč. Nekrolog Luise Sepúlvedy. Biblio 5/2020, s. 19.

Kulturní čtrnáctideník A2

 

  • Temná božstva v dnešním světě. Hispánská Amerika a fantastická povídka. Recenze na knihu fantastických povídek hispanoamerických autorů Had, který se kouše do ocasu s rozsáhlým úvodem Evy Lukavské. http://www.advojka.cz/archiv/2008/39/temna-bozstva-v-dnesnim-svete
  • México ilustrado. 1920-1950. Informace o výstavě konané v Institutu Cervantes a přinášející průřez mexickou knižní grafikou a knižní ilustrací v období jejich největšího rozvkětu. http://www.advojka.cz/archiv/2011/5/mexico-ilustrado
  • Koldo Chamorro. Fotograf. Minirecenze na výstavu v Institutu Cervantes. A2 14-145/2021

Plav, měsíčník pro světovou literaturu

http://www.svetovka.cz/

  • Dobrodružný život překladatele esejů. Osobní vyznání o úskalích překládání esejistické literatury. Plav 3/2007, s. 28-33
  • Metafora dnešní Kolumbie. Recenze na překlad knihy Temná nevěsta kolumbijské autorky Laury Restrepo. http://www.svetovka.cz/archiv/2008/01-2008-recenze.htm
  • Co si počít s Elenitou? O úskalích překladu Eleny Poniatowske. Plav 3/2022

Články v dalších časopisech

Kromě výše zmíněných periodik jsem spolupracovala i s dalšími, zejména s odbornými knihovnickými časopisy, z nichž některé v průběhu doby již zanikly. Zde nabízím přehled dalších publikovaných recenzí a článků literárního a kulturního charakteru.

  • Ztratila Evropa schopnost utopické obrazotvornosti? Recenze na esejistickou knihu uruguayského myslitele Fernanda Aínsy Vzkříšení utopie. Svět literatury 36/2007.
  • I Nový svět má své knihovnické tradice. Stručné dějiny mexického knihovnictví. Národní knihovna 6/1998, s. 354-358.
  • Veřejná knihovna v Lasturovém domě. O činnosti a dějinách veřejné knihovny v Salamance. Národní knihovna 11/2000, s. 96-98.
  • Podpora četby v Extremaduře. O programech na podporu četby financovaných autonomní vládou španělské autonomie Extremadura. Čtenář 9/2008, s. 300-302. http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/09-2008/podpora-cetby-v-extremadure-44-225.htm
  • Metafory současnosti. Článek k osmdesátinám španělského spisovatele hojně překládaného i do češtiny, Miguela Delibese. Obrys/Kmen 49/000, s. 3
  • Španělsky psaná literatura v roce 2006 a 2007. Stať spočívající v přehledu nejvýznamnějších literárních událostí na poli hispánských literatur v roce 2006 a 2007 tvořila součást sborníku Literatura ve světě, svět v Literatuře. Praha, Gutenberg 2007, s. 370-392.
  • Španělská literatura v českých zemích. Překlady a překladatelé, přehled nejstručnějuší. Studie o historii překladů ze španělštiny v Česku, od nejstarších dob až do současnosti. TVAR 21/2019, s. 18-19
  • Córdoba. Host 6/2021, s. 49. Číslo věnované literární turistice.
  • Návraty domů. Host 8/2021, s.108. Rubrika "O čem se píše". Zamyšlení nad několika španělskými romány s tématem hledání identity.

Rychlý kontakt


Mgr. Anna Tkáčová
+420 776 756 650
Kontaktujte mě: +420 776 756 650