Krátce po otevření hranic, v roce 1992, jsem absolvovala školu cestovního ruchu TYRKYS a úspěšně ukončila jednoletý kurs pro průvodce nejen po Praze, ale po celé ČR (tehdy ČSFR). S teoretickými i praktickými znalostmi průvodce jsem získala i zkušenosti z oboru geografie cestovního ruchu, práva a podnikatelských zákonů v oboru, s organizací zájezdů či vycházek s průvodcem a teoretické rady pro práci s lidmi, ať už jednotlivci nebo skupinami. Práci průvodce jsem si prakticky vyzkoušela při několikaletém provázení španělsky mluvících turistů po Praze a českých lokalitách, kdy jsem tlumočila výklad místních průvodců v různých památkových a turisticky zajímavých objektech, například v plzeňském pivovaru. Před několika lety jsem začala spolupracovat s cestovní agenturou Alena Krčálová - www.krcalova.cz. Pracuji pro ni pravidelně. Spolupráce s touto cestovní agenturou mne posunula mnohem dál, protože z pouhého průvodce, který plní program připravený někým jiným, jsem se stala tvůrcem vycházek a zájezdů a sama přicházím s vlastními tipy a nápady a organizačně vše zajišťuji. Při organizaci zájezdů dbám na to, aby klienti obdrželi nejen potřebné informace o navštívené lokalitě a jejích pozoruhodnostech, ale také na to, aby měli čas vydechnout, navštívit doporučená místa individuálně dle vlastního zájmu. K tomu vždy dostanou aktuální údaje o otevíracích hodinách, ceně vstupného a mapky. Při zájezdech do Španělska předávám turistům podrobné informace o gastronomických specialitách a stravovacích zvyklostech včetně slovníčku a popisu jednotlivých jídel. Mou snahou je ukázat českým turistům Španělsko tak, aby pronikli pod povrch a poznali, co stojí za ojedinělostí této evropské země. K tomu mi pomáhají mé znalosti španělské kultury a zejména literatury a filosofie. Na našich zájezdech se nikdy nespěchá, vše probíhá v klidu. O spokojenosti účastníků mnou organizovaných zájezdů či vycházek vypovídá i to, že mnozí z klientů se mnou jezdí opakovaně. Individuální přístup k zákazníkům a v přípravě vycházek jsem připravena uplatnit při spolupráci s jakoukoli cestovní agenturou nebo kanceláří. Dosud jsem samostatně zorganizovala a odprovázela tyto zájezdy.

Čtyřdenní zájezd do katalánského hlavního města s jednodenním výletem na poutní místo Montserrat. Poznali jsme nejen nejdůležitější secesní památky města a tzv. barrio gótico, ale i méně navštěvovaná místa Barcelony jako královský klášter a čtvrť Pedralbes. Klienti měli jeden den volna na individuální návštěvu míst dle svého zájmu nebo těch, která jsem jim doporučila. Na Monsterratu jsme navštívili nejen baziliku, ale vystoupali i výš do hor, kde jsme si pověděli více o geologii, floře a fauně daného místa. Po celou dobu pobytu včetně volného dne jsem lidem byla k dispozici radou, doprovodem či doporučením. Výklad jsem si připravila netradičně a snažila jsem se jej zasadit do hlubšího historického kontextu, takže se turisté dozvěděli i jiné zajímavosti než ty, které jsou uvedeny v běžných průvodcích.

Tento zájezd připravený na klíč, tj. včetně zajištění letenek, ubytování, provázení a dalších organizačních záležitostí, jsem uskutečnila několikrát. I tento čtyřdenní zájezd obsahoval jeden den individuálního volna pro návštěvu některé z madridských obrazáren podle vlastního zájmu klientů, secesního paláce Casa de Linares - dnes Casa de Américas či egyptského chrámu Debod, ale turistům jsem byla připravená zodpovědět jakýkoli dotaz či je doprovodit na místo podle jejich přání. V Toledu jsme navštívili nejvýznamnější památky včetně synagog, kde jsme si pověděli více o dějinách židů na Pyrenejském poloostrově i o jejich osudu po vyhnání v roce 1492, obrazu Pohřeb hraběte Orgaze v kostele svatého Tomáše či El Grecova domku. Svůj výklad jsem se snažila pojmout komplexně a doprovázela jsem jej hojnými citáty z děl hispánských autorů či obrazovou dokumentací.

Tento desetidenní poznávací zájezd jsem rovněž uspořádala na klíč. Z vlastního cestování mám zkušenosti, že města se poznají nejlépe tím, že se s nimi člověk sžije, proto jsem hned v počátku přípravy zavrhla hektickou přepravu z místa na místo, přestože Andalusie je poměrně rozlehlá autonomie. Při přípravě jsem vycházela z předpokladu, že klienti zájezdu pojedou do Andalusie poprvé, takže je potřeba pečlivě volit, co jim ukázat. Jsem přesvědčená, že méně je někdy více, a proto jsem pro ubytování zvolila jen dvě místa, odkud jsme podnikali jednodenní výlety. Nejprve jsme se ubytovali v centru Sevilli. Dva dny jsme si prohlíželi Sevillu, poté jsme vyjeli do Národního parku Doñana se zastávkou nedaleko Palos de la Frontera u Kolumbových karavel a v klášteře La Rábida. Další den jsme strávili v Córdobě a pobyt v Seville zakončili individuálním volnem opět v Seville. Pro tento den dostali turisté do rukou seznam s tipy, co navštívit a proč, včetně informací s adresami, otevíracími hodinami a cenami vstupného. Na závěr jsme večer navštívili autentické flamenco v Museo del baile flamenco Cristiny Hoyosové. Protože jsem předtím všechny seznámila s dějinami a podstatou flamenca a výklad doložila stručnými výtahy z textů Garcíi Lorky o flamencu, představení pro všechny znamenalo vrcholný emocionální zážitek. Ze Sevilli jsme se vlakem přesunuli do Málagy, kde jsme měli zajištěné další ubytování, tentokrát na mořském pobřeží. Společně jsme si prohlédli Málagu a podnikli odtud jednodenní výlet do Granady, samozřejmě s návštěvou Alhambry. Poslední den zájezdu strávili turisté celý den v Málaze každý dle svého gusta. Přestože šlo o organizačně velmi náročný program, všichni klienti byli nadmíru spokojení, odhodlaní účastnit se další podobné cesty. 

Jelikož Lobkovická obrazárna obsahuje unikátní sbírku dobových portrétů od španělských malířů, pojala jsem návštěvu tohoto paláce na Pražském hradě netradičně. Nejprve jsme si pověděli o charakteristice španělské portrétní školy a poté o jednotlivých postavách zobrazených na plátnech (María Manrique de Lara, Polyxena, Zdeněk Popel z Lobkovic a další). Na osudech těchto postav jsem dokladovala úzké propojení české šlechty se španělským prostředím a historické pozadí fenoménu zvaném "pražské španělské století". Této vycházky se zúčastnilo více než 30 zájemců a měla velký ohlas. Vycházku jsem opakovala pro stejný počet zájemců i v roce 2016.

V roce 2015 uplynulo 100 let od úmrtí ojedinělé, velmi vzdělané postavy, Ludvíka Salvátora z lotrinské větve Habsburků. Tento šlechtic dokázal propojit brandýský zámek se světem a zejména s baleárským ostrovem Mallorca. Žil totiž střídavě v Brandýse a střídavě podnikal cesty po světě a nejvíce si oblíbil právě Mallorku. Zmapoval její floru a faunu, zvyky tamních obyvatel, zaváděl ekologická opatření na svých mallorských panstvích. Jeho celoživotním dílem je několikasvazkové dílo nazvané prostě: Baleares. Mallorčané si jej velmi považují, protože pro svět objevil Baleáry jako turistickou destinaci. U nás jde, bohužel, o poněkud opomíjenou postavu světa vzdělanců. Za účelem seznámení veřejnosti s tímto vzdělancem jsem zorganizovala pro cestovní agenturu Alena Krčálová zájezd za Ludvíkem Salvátorem do Brandýsa nad Labem, kde nám byl průvodcem člověk nejpovolanější: bývalý ředitel brandýského zámku Milan Novák, který se dílem Ludvíka Salvátora a Habsburky obecně zabývá celoživotně. Zájemci o zájezd, který jsem organizačně připravila včetně zajištění pana Nováka pro výklad, zaplnili celý autobus.

Připravila jsem procházku touto pražskou barokní zahradou na 31. 10. Poslední říjnový den, na závěr turistické sezóny bývá totiž zahrada otevřená veřejnosti do pozdních hodin, bývá slavnostně nasvětlená a při procházení zahradou návštěvníky doprovázejí tóny barokní hudby. Sešli jsme se ještě za světla, abychom si povyprávěli o metaforické výzdobě celé zahrady, o jejím symbolickém rozvržení a o symbolice jednotlivých soch a fresek. Vycházky se zúčastnil hojný počet návštěvníků a jelikož vyšlo i počasí, všichni odcházeli na výsost spokojení. Vycházku jsem opakovala na jaře 2016, rovněž za velkého zájmu.

Zájem o pětidenní zájezd do Lisabonu s výletem do Sintry byl takový, že jsme nemohli uspokojit všechny zájemce, a tak  jsme zájezd několikrát zopakovali. Podařilo se mi nasmlouvat strategicky umístěný hotel za přijatelnou cenu a rovněž jednodenní výlet do Sintry a na Cabo da Roca byl velmi vydařený. Viděli jsme z Lisabonu to nejdůležitější a na volný den dostali účastníci seznam objektů doporučených k návštěvě a každý si mohl zvolit památku podle svého zájmu. Na rozloučenou s Lisabonem jsem zajistila představení koncertu fado.

Připravila jsem další výlet s CA Alena Krčálová, tentokrát do Lužických hor. Autobus pro 48 lidí byl zaplněn do posledního místa. První zastávkou bylo město Nový Bor a superzajímavá exkurze po provozu světově známé sklárny Crystalex. Potom jsme se krátce zastavili u nejnavštěvovanějšího geologického útvaru Čech, Panské skály lidově zvané Varhany. Přestávku s předem zajištěným obědem jsme uskutečnili v obci Chřibská. Tam jsme navštívili rodný domek a pamětní síň věnovanou cestovateli a botanikovi Tadeáši Haenkemu. Jeho ososbnost byla leitmotivem našeho zájezdu, cestou jsme si o jeho dobrodružném a vědecky plodném životě dlouze vyprávěli, takže do muzea přišli klienti zájezdu již poučení o této osobnosti. Mnozí se přiznali, že do té doby o něm nic neslyšeli. Odpoledne jsme z Horní Světlé pod Luží vystoupali na Luž (793 m), nejvyšší horu Lužických hor. I přes pozdější návrat do Prahy se výlet vydařil.

Pro CA Alena Krčálová jsem připravila pěší výlet pro zdatné seniory v délce 13 km po stopách spisovatelky Terézy Novákové a jejího románu Drašar. Vydali jsme se z města Svratka přes rokokový zámeček Karlštejn ke skalnímu útvaru Rybenské Perničky, do obce Pustá Rybná, kde jsem zajistila oběd v hostinci Hlučál. Odtud jsme se vypravili přes osadu Kobylí a Lucký vrch do obce Telecí s pamětihodnou Lukasovou lípou a gotickým katolickým kostelíkem. Tam nás již čekal autobus, který nás odvezl k obci Březiny, kde jsme na místním hřbitově navštívili Drašarův hrob, a potom  pokračovali k osadě a rybníku Milovy, odtud do Sněžného, kde jsme si prohlédli japonskou zahradu. Výlet jsme zakončili v Novém Městě na Moravě. Cestou jsme si vyprávěli o přírodních zajímavostech a místech, která se vztahují k etnografickému působení Terézy Novákové a k románu Drašar. Výletu se zúčastnilo 38 seniorů a všichni byli nadmíru spokojeni.

Spolupráce s CA Alena Krčálová probíhá k oboustranné spokojenosti. Přestože dne 27. září 2016 jsme do Peruce vyjeli za velmi deštivého počasí, nakonec se výlet vydařil ke spokojenosti 38 klientů. Pro hustý déšť jsme neuskutečnili vycházku k Čechově vyhlídce, protože České středohoří stejně zůstalo utajeno v naprosté mlze, ale výletníci se mohli zúčastnit programu Severočeských dožínek, které shodou okolností v tentýž den v Peruci probíhaly. Následná návštěva Třebíze byla pro mnoho účastníky příjemným překvapením. Takovou oázu klidu a atmosféry minulých časů kousek za Prahou opravdu nečekali. V Panenském Týnci jsme načerpali pozitivní energii a spokojení se vydali zpět do Prahy. Za deště jsme z ní vyjeli a za deště jsme se vrátili zpět, ale své účasti na výletě i přes nepřízeň počasí nikdo nelitoval.

Ve dnech 26.-28. kvetna 2017 jsme se s CA Alena Krčálová vypravili do rakouské oblasti zvané Solná komora. Hlavním tematickým bodem třídenního autobusového zájezdu byl Gustav Klimt a jeho opakované návštěvy na jezeře Attersee. Zastavili jsme se v Lentos Kunstmuseu v Linci a prohlédli jsme si toto příjemné město. V sobotu jsme se zastavili v obci Unterach na břehu Atterského jezera, obci, kterou G. K. opakovaně maloval. Poté jsme pokračovali do Saint Gilgenu, odkud jsme se parníkem přepravili na obce Saint Wolfgang a zubačkou vyjeli na horu Schafberg. V samotné obci Saint Wolfgang jsme zaobdivovali renesanční oltář Michaela Pachera. V neděli dopoledne jsem navštívili Centrum Gustava Klimta v obci Schörfling-Kammer, které účastníky zájezdu velmi nadchlo. Po odpolední prohlídce rakouského městečka Freistadt jsme se vrátili do Prahy. Zájezd se setkal s velkým úspěchem, a tak jsme jej v září 2017 zopakovali. Pro velký úspěch se zájezd uskutečnil již potřetí, a to v květnu 2018. Po čtvrté jsme zájezd uspořádali opět v květnu 2019. Opět vyprodáno. Zájezd byl v plánu i na rok 2020 - již po páté. Opět vyprodaný. Covid však všechno zhatil

Výlet jsem zorganizovala pro CA Krčálová. Uskutečnil za krásného počasí dne 29. 7. 2017. Autobus byl opět plný turistiky chtivých zájemců. A vydařil se. Pohodové počasí, pohodový čas, pohodová nálada. Někteří cestou nasbírali i houby na večerní smaženici, jiní si dopřáli právě dozrávajících ostružin. Na Bezdězu jsme byli jako jedni z prvních návštěvníků, tak jsme si ho prohlédli v klidu. Když jsem se vraceli zpět k autobusu, nahoru proudily davy lidí. Dokonalá organizace stála za tím, že jsmě měli na všechno čas: na prohlídku hradu, na kávičku, na oběd v restuaraci s vyhlídkou do kraje, na turistický okruh i prohlídku Bělé pod Bezdězem. 

Sobotní zájezd dne 17. 6. 2017 se vydařil, i když od rána hrozilo, že bude pršet. Chrudim nadchla všechny účastníky svou vstřícností, útulností a upraveností. Má opravené nejen náměstí, ale i přilehlé ulice. Z Chrudimi, kde po společné vycházce s výkladem měli lidé čas na oběd a individuální návštěvu jednoho z chrudimských muzeí - Muezum loutek a Muezum barokních soch, nás autobus dovezl pod hrad Lichnice. Vydali jsme se na pětikilometrový okruh roklí Lovětínského potoka, přes vyhlídku na Dívčím kameni a okolo tzv. Žižkova dubu zpět pod hrad. Pak jsme si prohlédli samotnou zříceninu hradu. Jako bonus jsme cestou zpět do Prahy zastavili v Církvicích u románského kostela sv. Jakuba. Skvělý výlet hodný opakování.

Na tento týdenní zájezd jsem obvláště hrdá. Vydařil se nad očekávání. Sama jsem ho vymyslela, odprovázela a samozřejmě zorganizovala, včetně transferů, ubytování, programu, vstupů a autobusů. Všechno klaplo na jedničku, včetně časového rozvrhu. Program byl bohatý, ale pohodový, jak bývá na mých zájezdech zvykem. A hlavně pestrý: poznali jsme pobřeží i hory, velká města i městečka, zejména ta s vazbou na naše dějiny, prehistorickou jeskyni s neolitickými malbami, i bohatou kuchyni a baskické speciality. Účastníci byli nadšení z velkého překvapení, že Španělsko není jen flamenco a býčí zápasy, ale i část Pyrenejského poloostrova, která je jiná jazykem i kulturou. Každý si na zájezdu našel to své. Zájezd jsem několikrát zopakovala.

Zájem o mé španělské zájezdy stoupá a klienti se opakovaně vracejí. Letos jsme zavítali do Valencie, kde jsme si prohlédli staré město s jeho živým tržištěm, gotickou budovou burzy, která je zapsána na seznamu památek UNESCO, katedrálou, bazilikou Panny Marie Pomocné i cechovním kostelem svaté Kateřiny. Dopolední procházku jsme zakončili u věží Serrano a stejnojmenného parku, kde dostali klienti další tipy na samostatné procházky, včetně uniktáního parku vysušeného koryta řeky Turia. Po obědě a krátkém odpočinku jsme se v podvečer vydali do Města umění a vědy Santiaga Calatravy. Další den jsme se vypravili k největšímu slanosladkému španělskému jezeru Albufera, projeli se na loďce a obdivovali důstojné volavky a ibisy. Po výborné paelle a návratu do Valencie měli klienti čas na prohlídku některého z objektů v "Calatravově městě", včetně komentovaného interiéru úžasné koncertní a operní budovy královny Sofie. Předposlední den jsme najatým autokarem vyrazili do sousední Aragonie. Teruel je totiž město, které má unikátní památky a z jiných míst Španělska je tam pro nás daleko. Tak jsem využila relativní blízkosti Teruelu Valencii, abych turisty seznámila s architektonkým stylem mudéjar, který je jako takový zapsán na seznamu památek UNESCO. V Teruelu je jich hned několik a tento styl v Evropěnikde jinde než ve Španělsku  nenajdete. A z Teruelu už bylo jen půl hodiny jízdy najatým autokarem do Albarracínu, malébného městečka na skalním ostrohu nad řekou Guadalviar. Taková koncentrace tzv. zavěšených domů a krakorců se opravdu hned tak nevidí. Poslední den klienti využili každý podle svého zájmu, neboť jsem jim dala další tipy na obrazárny, muzea či lenošení na pláži Malvarrosa. Zájezd byl po všech stránkách úspěšný a několikrát jsem ho pro další zájemce opakovala. Klienti se už ptají, co dalšího jim ze Španělska ukážu.

Pro CA Alena Krčálová (www.krcalova.cz) jsem připravila jednodenní výlet do nejmladšího českého Národního parku Českosaské Švýcarsko. Dopoledne jsme se prošli 4 km dlouhým Pavliným údolím tvořeným říčkou Chřibská Kamenice. Poté jsme popojeli do České Kamenice, kde jsme si prohlédli nejvýznamnější památky včetně kostela svatého Jakuba Většího s prvky saské renesance a barokního poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Po individuálním obědě, kávičce a zákusku v místní cukrárně jsme autobusem přejeli do Benešova nad Ploučnicí, kde jsme si prohlédli historické jádro městečka a interiéry Dolního zámku vystavěného v unikátním slohu tzv. saské renesance, tj. slohu s prvky vladislavské gotiky a rané saské renesance. Celý den hrozilo, že bude pršet, ale nestalo se tak, takže výlet se velmi vydařil. Je o něj velký zájem, tak už je vyprodaný i podzimní termín. Co podzimní termín! O výlet je takový zájem, že v roce 2019 na jaře jsme ho opakovali již potřetí. Opět vyprodáno. Zřejmě se mezi klienty rozkřiklo, že je opravdu pohodový.

Program turistického výletu do srdce Vysočiny jsem vymyslela a odprovázela pro 54 účastníků zájezdu CA Alena Krčálová. Uskutečnil se v sobotu 14. 7. 2018. Vyšli jsme z Fryšavy pod Žákovou horou, přes Kadov a Samotín do Blatin a odtud do Sněžného. Celkem 12 km. Cestou jsme si vyprávěli o zajímavostech kraje, o skalních útvarech jako Malínská skála a Dráteničky, o spisovatelích a malířích, kteří tento kraj malovali. Známé jsou třeba obrazy obrazy Blatiny Josefa Jambora. Ve Sněžném jsme navštívili tamní svéráznou galerii místních malířů a japonskou zahradu. Cestou nechyběly ani občerstvovací zastávky. S úspěchem se setkala zejména pražírna kávy Hofr v Blatinách a domácí buchty. Samotínský vánek, zdejší bylinný likér, bohužel, zrovna neměli. Klienti se už zajímali, jaký pěkný výlet jim připravím pro příští rok.

Tentokrát jsem neprovázela zájezd, který jsem sama připravila. Provázela jsem týdenní poznávací zájezd po Andalusii podle programu, který připravila cestovní kancelář CK Delfín Travel. Jeho účastníci byli spokojení, že hodně poznali, ale jenom já vím, že sice viděli hodně, ale museli mít v hlavě zmatek z tolika navštívených míst, na jejichž prohlídku měli minimum času a málo pohody. Vždyť museli z hotelu na pobřeží nedaleko Málagy za památkami a zmíněnými krásami každý den autobusem, někdy i přes dvě hodiny tam a odpoledne zase zpět. Do Sevilly dokonce tři hodiny. Ptáte se, co za týden zvládli? Granadu, Torcal de Antequera, Córdobu, Rondu, Gibraltar, Mijas a Marbellu, Sevillu, Málagu. Jak jsem vzpomínala na zájezd, který jsem si koncipovala před lety sama! Těší mě jedině to, že jsem snad lidem dokázala zprostředkovat Španělsko takové, jaké je. Se všemi jeho pozitivy i negativy. Vždyť využít se dá k tomu i dlouhá jízda autobusem. Vyprávěla jsem, četla z knih, pouštěla hudbu, odpovídala na zvídavé dotazy. A tak v nich možná ze Španělska a Andalusie přeci jen cosi zůstalo. Letos, tedy v roce 2019, jsem si zájezd pro tutéž CK, ale v poněkud s obměněným programem, zopakovala. Klienti dokonce psali pochvalu, mám z toho dobrý pocit.

Ve dnech 6. - 12. 8. 2018 jsem provázela týdenní autobusový zájezd po Slovensku pro CK Mayer. Turistický zájezd po Národním parku Vysoké Tatry, Nízké Tatry a Veľká Fatra. Turistiku jsme měli doplněnou koupáním v termálních lázních Aquacity Poprad a Bešeňová. To vše doplněno o návštěvu dvou hradů (Čachtice a Beckov) a při zpáteční cestě do Prahy zámku Bojnice. V Nízkých Tatrách jsme navštívili jednu z nejkrásnějších jeskyní v Evropě - Damänovská jaskyňa Sľobody. Při pochodu na nejvyššího horu Nízkých Tater Ďumbier jsme dokonce viděli na pár metrů od nás stádečko kamzíků. Nezapomenutelný zážitek. Všechno klaplo do puntíku, lidé byli spokojení a jsem připravená tento zájezd odprovázet i příští rok. Co může být krásnějšího než kombinace turistiky, koupání a návštěv pamětihodností. Jako bonus spokojená skupina 45 lidí různých povah, věku i pohlaví. I počasí celkem vyšlo, kromě posledního dne: nastaly přívalové deště, byl zákaz podnikání túr do Vysokých Tater a my měli naplánový pěší výlet ze Skalnatého plesa. Musela jsem volit náhradní program: Muzeum TANAPu v Tatranské Lomnici a skanzen Pribylina v Liptovském Mikuláši. Klienti mou pružnost ocenili.

Půldenní vycházka, kterou jsem na počátek října 2018 uspořádala pro CA Alena Krčálová. Vlakem do Poděbrad, procházka lázeňskou částí s výkladem o dějinách lázeňství v Poděbradech, o dějinách skláren a se zastávkou u dvou architektonicky významných vil Jana Kotěry. Po individuální přestávce na oběd jsme se vydali pěšky kolem Labe na soutok této naší řeky s jejím přítokem - Cidlinou. To už nám zbýval 1 km na Slavníkovské hradiště na Libici. V Libici jsme navštívili i krásně upravený památník s ukázkami archeologických artefaktů z okolních nalezišť. Přestože počasí nám moc nepřálo  a zrovna ten den po létě bez deště poměrně dost pršelo, nikdo z účastníků procházky nelitoval.

Logisticky náročný zájezd, který se však stoprocentně vydařil. Není nad pečlivou přípravu. Celý týden jsme spali v perfektním hotelu tři minuty pěšky od centra historického a nádherného Cáceres, města v samém srdci španělského autonomního společenství Extremadura. Odtud jsme každý den vyjížděli za krásami Extremadury. Přejezdy však nebyly dlouhé, maximálně hodinové a šťastnou ruku jsem měla i při výběru autokarové firmy: byla skvělá a řidiči pracovali nad rámec svých povinností. Snažila jsem se návštěvu měst a historických památek prostřídat s procházkami v přírodě, která je v Extremaduře opravdu jímavá: navštívili jsme NP Montfragüe a pozorovali v letu i hnízdech největší evropskou kolonii supů bělohlavých. Prošli jsme se po břehu sytě modrých lagun v Los Barruecos a pozorovali čapí hnízda, která si čápii stavějí na obrovských balvanech. Čápi zrovna vyváděli mladé. Kulaté balvany bizarních tvarů ve spojení s vodní hladinou na všechny zapůsobilo. Také římský most i s Traianovým obloukem v Alcántaře vysoko nad řekou Tajo u portugalských hranic se dá považovat za propojení přírody i památky. V této lokalitě jsme však neopomněli ani benediktinský klášter v rodišti tohoto světce - Petra z Alcantary, poslední sídlo bojového řádu Alcántara. Navštívili jsme Plasencii, Trujillo - rodiště slavného dobyvatele Francisca Pizarra, Arroyo de la Luz s unikátním oltářem ranně renesančního mystického malíře Luise de Moralese. No a Mérida, ta se nesmí vynechat, její památky upomínající na římské období Hispánie jsou jedinečné a některé nemají ani v Itálii. Takové divadlo, například. Nebo Národní muzeum římského umění - citlivé spojení moderní architektury s římským uměním, to je zkrátka nezapomenutelný zážitek pro každého. Kromě Cáceres a Méridy je na seznamu památek UNESCO ještě Královský klášter v Guadalupe, ten jsme samozřejmě bez návštěvy minout nemohli. Ani ten v Cuacos de Yuste, který je skrze Karla V. esencí španělské duše, v jedinečné úrodné oblasti Extremadury údolí La Vera, kde jsme navštívili ještě vesnici Cuacos de Yuste a templářský hrad v Jarandilla de la Vera. No a snad každý si odtud odnesl krabičku mleté papriky, která nese D. O. = Denominación de Orígen = Označení původu, jež uznává a uděluje EU. No a cesmínové háje s pasoucími se krávami, ovcemi, kozami a iberskými čuníky? Ty pohladily na duši snad každého. Také jsme dobře jedli a dobře pili. Určitě cestu někdy zopakuji. Bonusem této španělské oblasti je, že není zavalená turisty a cizinců si zde považují a nechtějí je oškubat. Země, která ještě neztratila svou autenticitu. Místo hodné návratu. V tom se shodli i klienti zájezdu.

1. června 2019 jsem pro CA Alena Krčálová odprovázela jednodenní zájezd do Telče a Třeště. Zatímco o Telči není třeba se podrobněji zmiňovat, Třešť byla pro mnohé velkým překvapením. Taková opomíjená sousedka slavnější Telče, která je od roku 1992 na Seznamu památek UNESCO. Tamější židovský hřbitov si svou působností v mnohém nezadá s pražským židovským hřbitovem a synagoga je v rámci Česka unikátní svými do ulice směrovanými arkádami. Ne každý z účastníků zájezdu věděl, že pobyty v Třešti u strýce Löwyho patřily k nejšťastnějším okamžikům v životě Franze Kafky. Židovské komunitě v Třešti a jejímu neveselému osudu je věnovaná právě expozice v tamější synagoze. Jiné účastníky zájezdu zaujala více expozice betlémářství v Schumpeterově domě. Celkově se výlet vydařil.

Vymyslela jsem, zorganizovala a odprovázela zájezd do Bratislavy a Vídně. V pátek jsme vyjeli z Prahy a cestou do Bratislavy jsme se zastavili na působivém středověkém hradě Beckov, jednom z mnoha, které tvoří soustavu obranných hradů v Pováží. Odtud jsme už jeli přímo do Bratislavy, kde jsme se ubytovali ve strategicky dobře umístěném hotelu blízko centra. Večer jsem měli v programu večeři se slovenskými specialitami a folklorním vystoupením, průřez slovenským folklorem napříč celou zemí. V sobotu ráno jsme podnikli poznávací procházku po Bratislavě, která většinu klientů velmi pěkně převkapila. Je to opravu kosmopolitní a živé město, čisté a upravené. Hviezdoslavovo námestie s nedávno zbudovanou fontánou a stromy poskytujícími stín klienty okouzlilo. I most SNP se nám líbil, jenom nás mrzelo že dálniční magistrála rozděluje historickou část města na dvě poloviny, stejně jako pražská magistrála odděluje Národní muzeum od Václavského náměstí. Vždyť dóm sv. Martina je nalepený přímo na protihlukovou stěnu. Škoda. Zato Devín se nám líbil se vším všudy: výhledy, zbytky kostela z doby Velkomoravské říše, bazilika ze 4. století i pasoucí se ovce a oslíci. V neděli jsme odjelli parníkem do Vidně, kde si průvodcování převzala majitelka CA Alena Krčálová, pro jejíž cestovku jsem celý zájezd připravila. Spokojenost náramná, opakování zájezdu v příštím roce možné. Fakt byl pohodový.

Letní turistické výlety jsou mezi klienty CA Krčálová velmi oblíbené. Ráno jsme navštívili zámek Duchcov a pověděli si o Giacomo Casanovi. Každý jej zná jako záletníka, ale jeho lidský rozměr byl daleko bohatší. Po prohlídce zámku a přestávce na oběd nás čekal zlatý hřeb sobotního odpoledne: výstup na nejvyšší horu Českého Středohoří - Milešovku. Cesta pohodlná, ale převýšení 500 metrů. Prozíravě jsem na výstup, pokochání rozhledy a sestup dala závratné čtyři hodiny. Jelikož mezi klienty jsou většinou senioři, skláním se před nimi: zvládli to všichni a všichni byli nadšení a na sebe pyšní. Někdo to zvládl dříve, ale na vrcholu hory je občerstvení, takže se rychlíci mohli do sytosti rozhlížet do kraje s pivkem v ruce nebo při dobré zelňačce. Výlet fakt neměl chybu. Připočteme-li k tomu pohodovou dálnici, myslím, že napříště budu uvažovat o výletech tímto směrem, abychom se vyhnuli nejisté D1.

Pro CA Alena Krčálová jsem odprovázela jednodenní zájezd do kraje, kde se narodil a působil stavitel, architekt a mecenáš Josef Hlávka. Úskalím tohoto zájezdu bylo logisticky zajistit otevření objektů, které bývají pro veřejnost zavřené. Jednak zámku s Hlávkovým bytem v Lužanech a barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích. Povedlo se. Nejprve jsme si pověděli něco o Josefu Hlávkovi a navštívili zmíněné Lužany, poté jsme shlédli nedaleký zámek Červené Poříčí (poučné zejména jako memento, jak se nechovat k památkám). Po přestávce na oběd v Přešticích si klienti CA prohlédli tamní milé muzeum, zastavili jsme se u pamětní desky dalšího slavného rodáka Jakuba Jana Ryby a zlatým hřebem byla prohlídka interiérů kostela se zasvěceným výkladem místního nadšence pana Běly. Krátce jsme se zastavili u rodného domku a hrobky Josefa Hlávky. A když jsme byli v Přešticích, nešlo pominout ani přeštického čuníka strakáče. Pěkný výlet. A vyprodaný.

Spolupráce s CA Alena Krčálová se nám daří. Klienti si žádají turistické zájezdy a já mám dobré nápady. Na poslední prázdninovou sobotu roku 2019 jsem vymyslela zájezd na Hrubou Skálu, odtud pěšky na hrad Valdštejn a zakončení v Lázních Sedmihorky. S odbočkou na Kopicův statek. Nikdo nezabloudil, nikdo v horku nezkolaboval, protože cesta vedla povětšinou lesem a příjemně pofukoval letní větřík. Krásný pohodový výlet, každý obdržel mapku, nikdo se nemohl ztratit. Klienti se ptali, co chystám na příští rok. Ano, chystám další. Turistických výletů není nikdy dost. A zájem o ně je, většinou vyprodám autobus.

Klienti CA Alena Krčálová (www.krcalova.cz) si velmi oblíbili výlety na Českomoravskou vrchovinu. Tentokrát jsme se vydali z Fryšavy na nejvyššího horu Žďárských vrchů Devět skal a zpět. Kdo šel rychle, mohl si prodloužit výlet o 2 km z Fryšavy na opačnou stranu, k rybníku Medlov, posedět tam a občerstvit se u stánku s výhledem na vodní hladinu. Skvělý výlet.

Výlety do Česko-Saského Švýcarska jsou také velmi oblíbené. Pro starší klientelu, která už nezvládne kopce nebo krkolomné výstupy, je výlet do Kyjovského údolí ideální volbou. Procházková cesta z Kyjova, místní část obce Krásná Lípa, na německé hranice podél říčky Křinice nemá chybu. Posloucháte zurčení vody a kocháte se skalními útvary - co krásnějšího může být? A zakončit 14kilometrový pochod v útulné kavárně Frindova domu na náměstí v Krásné Lípě, v jednom z nejkrásnějších a nejstarších podstávkových domů v oblasti, je krásnou tečkou za pohodovým výletem.

Ny mytickou horu Blaník vede několik cest. Zvolila jsem pro své klienty cestu z Louňovic pod Blaníkem. Vystoupali jsme na rozhlednu, rozhlédli se do okolí a sešli jsme z Blaníku do obce Kondrac, kde nás čekal autobus. Prohlédli jsme si bylinnou zahrádku Farního muzea a románský kostelík. Poté jsme přejeli do Českého Šternberka, kde jsme po přestávce na oběd navštívili jeden z nejstarších hradů u nás. Počasí vyšlo, všechno klaplo. Výstup na Blaník i sestup do Kondrace, přestože byl poměrně náročný, všichni zvládli bez úhony.

Že vás Mostecko neláká? Škoda. Mí klienti se nenechali odradit nepěknou pověstí, kterou Mostecko má, a důvěřovali mému výběru. Nikdo nelitoval. Ráno jsme navštívili Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostu, známý svým přesunutím kvůli těžbě. Poté jsme přejeli do nedaleké Bíliny, prohlédli se náměsti a dali si přestávku na oběd. Bílina každého překvapila svým upraveným náměstím a zejména dlouhou historií, která sahá až do Kosmových dob a do dob knížete Spytihněva. Poté jsme vystoupali na znělcový útvar Bořeň, který tvoří dominantu města Bíliny. Je odtud nádherný kruhový výlet na celé České Středohoří. Výlet jsme zakončili v lázních Bílina, popili známou kyselku a poseděli v Lesní kavárně. Nechci to zakřiknout, ale ani tentokrát mi na pěším výletě nepršelo.

V říjnu 2020 jsem provázela zájezd na tři významné hrady Karlovarského kraje. Tento zájezd jsem nekoncipovala, pouze provázela. Je produktem CA Alena Krčálová. Pohodový výlet v přírodním prostředí nádherných Doupovských hor a Podkrušnohoří. Konal se v komorním složení pouhých 27 klientů, v době koronavirové, kdy se lidé báli jezdit v autobuse. Nevadilo, naopak: počasí vyšlo a v malé skupině se lidé lépe domluví. Nádherný výlet, který se už v této CA opakoval poněkolikáté. A věříme, že opět bude. I s posezením na terase restaurace nedaleko hradu Hasištejn.

V létě 2021, kdy byla uvolněna opatření související s pandemií covidu-19, jsem koncipovala a prováděla autobusový zájezd pro CA Alena Krčálová. Nejprve jsme navštívili archeoskanzen "Země Keltů" v Nasavrkách věnovaný keltské kultuře na našem území. O  keltské kultuře a keltských stopách jsme si pověděli v autobuse. V rámci návštěvy samotného městečka jsme také navštívili jeden z nejrozsáhlejších sadů jedlých kaštanů na území ČR. Sad zvaný Kaštanka pochází z 18. století a některé stromy jsou stejně staré. Založil jej Jan Adam Auersperg, majitel zámku Chlumec nad Cidlinou. Po prohlídce sadu a městečka, kde jsme si dali přestávku na oběd, jsme se krátce zastavili na rozhledně Boika s výhledem nejen do kraje, ale na rozsáhlé keltské hradiště. V odpoledních hodinách jsme vystoupali na hrad Kunětická Hora, který tvoří dominantu celého Polabí. Den se vydařil, přestože v autobuse jsme museli mít roušku.

Přelom září a října 2021. Desetidenní poznávací zájezd prokládaný odpočinkem u moře v andaluském letovisku Fuengirola. Prováděla jsem zájezd připravený CK Delfin Travel. Z letoviska jsme vždycky po jednodenním odpočinku u moře vyráželi najatými autobusy za poznáváním pamětihodností Andalusie v Seville, Rondě, Córdobě, Granadě a Málaze. Chybět nemohl ani tolik žádaný výlet na Gibraltar, ačkoli to není Španělsko. Lidi to ale láká, ačkoli osobně nevím, proč. No budiž. Jako průvodce jsem tu pro lidi, tak jsem výlet odprovázela s nejlepším vědomím a svědomím, ačkoli jsem v duchu trpěla. Vždyť v Andalusii je tolik k vidění! Proč zrovna Gibraltar? Proč ne Národní park Doñana a Kolumbovy karavely? Měla jsem na starosti 41 klientů, což je hodně, navíc s řešením všelijaké covidové administrativy. Ale lidé, myslím, byli spokojení.

V říjnu 2021, kdy se ještě dalo před druhou vlnou covidové pandemie cestovat, jsme se dopoledne vydali na Říp, pokochali se výhledem na České Středohoří vystupující z mraků a navštívili rotundu. Po společné procházce městem a přestávce na individuální oběd jsme navštívili roudnický zámek. Ve městě zrovna probíhalo vinobraní, tak turisté měli plánovanou prohlídku zpestřenou projížďkou automobilů veteránů městem a ještě si domů vezli výborné roudnické víno. Vydařený nenáročný výlet.

Květen 2022. Zcela vyprodaný zájezd, který jsem vymyslela pro CA Alena Krčálová. Dopoledne jsme navštívili elektrárnu ČEZ na Orlíku a prošli se po hrázi Orlické přehrady. Poté jsme autobusem poodjeli několik kilometrů na parkoviště, odkud jsme šli asi 2 km pěšky na rozhlednu Milada. Lidé byli naprosto uchváceni výhledy do okolí, na meandry Orlické přehrady a na obzoru na vrcholky Brd. V Kamýku nad Vltavou jsem zajistila hromadný oběd. Odtud jsme se pak vydali pěšky asi 1 km na zřícenu Vrškamýk, před postavením Karlštejna nejvýznamnější přemyslovský hrad. Počasí nám přálo, takže vládla naprosto pohodová atmosféra.

Zájezd koncipovaly paní učitelky ve spolupráci s cestovkou pro osmou a devátou třádu dvou škol, kde se vyučuje jako druhý cizí jazyk španělština. Ubytovaní jsem byli v Gandíi, odkud jsme podnikali hvězdicové výlety. Jednak jsme v samotné Gandíi navštívili Museo de Fallas a posléze palác Borgiů, vévodů z Gandíe. Po dvou návštěvách Valencie (jednou historická čát, podruhé Město umění a vědy Santiaga Calatravy) jsme vyšplhali na hrad Xátiva/Játiva, k římskému divadlu v Saguntu a zlatým hřebem byla procházka kaňonem řeky Turia v Chulille s lanovými mosty. Dětem se líbil i palác hrabat ze Cervellónu, tzv. Malá Alhambra, v městečku Anna. Koupání v lagunách či v moři měla děcka každý den. Dokonce nebyla ani moc rozpustilá, na závěrečné kvízové otázky většinou uměla odpovědět, takže můj výklad nevyzněl do prázdna. Zájezd se vydařil.

Inspirovala jsem se vlastním překvapivým výletem a připravila  jednodenní zájezd pro seniory a CA Alena Krčálová. Všichni byli překvapeni, jaké zajímavosti se nacházejí kusek za Prahou: románský kostelí v Tismicích, románský kostel s rotundou a kazatelnou v hradební zdi v Hradešíně, žulové balvany na kopci Klepec nedaleko Skřivan, opravdové překvapení: kamenné divadlo, jezírka, podzimní pohoda. Na závěr jsme se zastavili v Úvalech u Prahy na krátké občerstvení a posléze vystoupali pohodlnou cestou na jeden a půl kilometru vzdálenou rozhlednu Vinice, odkud se naskytl výhled na Říp, Bezděz i vzdálený Ještěd. Zasedli jsem do autobusu a začalo pršet. Opět jsme měli štěstí: dešti jsme unikli. Někdy si říkám, že mě má svatý Petr rád. Ráda totiž návštěvu památek prokládám alespoň krátkou procházkou v přírodě, a to je pak počasí sakra důležité.

Provázet školní zájezdy a ještě k tomu hned za sebou je dost vyčerpávající, ale už jsem se naučila s klienty v pubertáním věku komunikovat. Takže všechno dopadlo dobře. Jeden zájezd pro dvoujazyčné česko-španělské gymnázium z Brna měl v programu San Sebastián, Bilbao a most Vizcaya (UNESCO),  Pasai Donibane a kapličku San Juan Gaztelugatxe, posléze v sousední Navaře Pamplonu, poušť Bárdenas Reales de Navarra a na závěr královský hrad v Olite. Nádherné počasí, kupodivu vnímaví adolesecenti. Druhý zájezd už takové štěstí na počasí neměl, ale aspoň studenti dvoujazyčného česko-španělského gymnázia z Ostravy poznali, proč se tomuto koutu Španělska říká Zelené Španělsko. Měli v programu opět San Sebastián a Bilbao s mostem Vizcaya, Pamplonu a vesničku Zugarramurdi u francouzských hranic, prehistorickou jeskyni Ekain s malbami (UNESCO) a flyshe Zumaia. Jako třešničku na dortu jsme poslení den vyrazili sice na dlouhou, ale působivou cestu do autonomní oblasti Castilla y León, do Burgosu, abychom se nechali oslnit jednou z nejkrásnějších gotických katedrál v Evropě. Víc než architektura však v katedrále studenty zajímal Cidův hrob.

Zájezd náročný po organizační stránce, ale klienti spokojení. Poznali z Andalusie to nejvýznamnější. Snažila jsem se hodně cestování nahradit chvílemi volna a rozumnou dobou vstávání. I sklepy v Jerez de la Frontera jsme navštívili a jerezského vína popili, odpoledne jsme strávili v Cádizu, kam se také běžně nejezdí. Jinak Sevilla, Ronda, Málaga, Granada a Córdoba jsou při zájezdu do Andalusie samozřejmostí. No a nezbytný Gibraltar. Chápu, že všichni chtějí tuto anomálii spatřit a navštívit údajně nejjižnější kout Evropy (ve skutečnosti je to nedaleká Tarifa) a v dálce spatřit africké pobřeží, na němž paradoxně leží další anomálie - španělské území. Když jsem jela do Andalusie poprvé, také jsem měla Gibraltar v programu. Dnes už vím, že v Andalusii jsou zajímavější místa. Olivové háje nenechaly nikoho chladným a rozkvetlé jacarandy nadchly snad každého. Jaro je v Andalusii nejkrásnější.

Opět školní zájezd připravený CK Delfin Travel. Tentokrát pro Gymnázium J. S. Machara z Brandýsa nad Labem. Po minulých zkušenostech říkám: děti a dospívající jako z jiné planety. Poprvé jsem neměla dojem házení hrachu na zeď: poslouchali, ptali se, doplňovali mě, o osobním volnu navštívili, co jsem jim doporučila. Před jejich učitelkami se skláním, měly je skvěle vychované. Co se skrývá pod názvem Severní Španělsko? V tomto případě Baskicko a Navarra. V propgramu byly památky i příroda, i čas na koupání měli. Jedinou vadou na kráse byli neochotní řidiči, ale mezi umění průvodce patří i domluva s řidiči, takže nakonec i tato kritická část zájezdu dopadla dobře. Někdy to chce prostě mazat medo kolem úst, i když v duchu člověk skřípe zuby. Základnu jsme měli ve výborně umístěném hostelu v San Sebastianu/Donostii a odtud jsme vyjížděli na výlety: do Bilbaa, do jeskyně Ekain a na flysche do Zumaie, do Passai Donibane, do Pamplony, do polopuště Bárdenas Reales de Navarra a na královský hrad Olite. Mít tak pozorné mladé posluchačstvo, jezdím na školní zájezdy s radostí.

Již počátkem roku 2023 se mnou navázala spolupráci CK Salve tour. Po celý rok jsme dolaďovali desetidenní zájezd po krásách Andalusie tak, abychom viděli co nejvíce, ale zároveň si užili i pohody a nejen památek, ale i přírody. Myslím, že se povedlo. Spali jsme na dvou místech, v Torremolinos a v Seville. Uprostřed pobytu byl jeden den volna s individuálním programem a koncem října se dalo ještě koupat v moři. Kdo měl zájem o Gibraltar, mohl k jeho návštěvě využít volný den. Jinak jsme měli v programu oproti obvyklým zájezdům prehistorickou jeskyni Nerja a bílé městečko Frigilianu a Národní park Doñana v deltě Guadalquiviru se zastávkou u Kolumbových karavel a v klášteře la Rábida, kde Kolumbus strávil posledních deset dní před svým odjezdem na objevnou plavbu. V Seville jsme měli čas i na flamencové představení. Netradičně jsme zařadili nejen přírodní park Torcal, ale i procházku ve měste Antequera, které leží nedaleko. Tam už mnoho turistů nezavítá, ale město stojí za prohlídku. Málagu, Granadu, Córdobu a Rondu jsme samozřejmě nevynechali. Málokdy jsem se setkala s tak dokonale připraveným zájezdem, kde se myslelo dopředu na každý detail, takže jsme se vyhnuli frontám u pokladen a hektickému přebíhání mezi památkami.