Překlady knih ze španělštiny

Překládání knih ze španělštiny jsem se začala věnovat krátce po ukočení studia hispanistiky na Karlově univerzitě, tedy více než před dvaceti lety. Literární semináře, zejména ty vedené profesorkou Annou Houskovou, mi otevřely zcela nový myšlenkový svět, u nás dosud málo známý: svět hispánské esejistiky. Ve španělské a především hispanoamerické literatuře totiž esej zaujímá mezi literárními žánry výsadní postavení, věnovali se jí a věnují spisovatelé z nejlepších. Je to žánr, který stál u zrodu  hispanoamerického sebeuvědomění. Hispanoamerická esejistika přináší od svého počátku mnoho inspirativního i pro nás, často velmi sebestředné Evropany. Při jejím čtení jsem si uvědomila, že takový pohled na nás zpoza Atlantiku může být často velice prospěšný. A přemítání o hispanoamerické identitě reflektované v dílech mnoha autorů může být v mnohém podnětný i pro nás, abychom si uvědomili kým jsme a kam směřujeme. A tak se mi podařilo přemluvit některé nakladatele k vydání esejí Carlose Fuentese, Eleny Poniatowske, Sergia Pitola či Octavia Paze, mexického nostele Nobelovy ceny za literaturu, ze španělských autorů Ángela Ganiveta či Josého Jiméneze Lozana. Překlady této náročné literatury jsem v průběhu let proložila překládáním lehčích žánrů či populárně naučných knih z různých oborů. Zde je přehled všech knih, které jsem dosud přeložila:

Obálka titulu Sor Juana Inés de la Cruz aneb nástrahy víryOctavio Paz: Sor Juana Inés de la Cruz aneb nástrahy víry

Praha, Dauphin 2015. 711 s.

Sor Juana Inés de la Cruz aneb nástrahy víry je rozsáhlá historicko-sociologická, literární a životopisná esej, jedno ze stěžejních děl Octavia Paze, mexického nositele Nobelovy ceny za literaturu (1990). V rovině historické a sociologické autor podává plastický obraz společnosti Nového Španělska, tedy Mexika 17. století, jeho zvratů, společenského rozvrstvení a překvapivé kulturní bohatosti. V rovině literární přibližuje čtenáři literární situaci Mexika té doby, život a dílo jeptišky a barokní básnířky Juany Inés de la Cruz (1651-1695), básnického ducha srovnatelného s Lope de Vegou, Pedro Calderónem de la Barcou či Luisem de Góngorou ve Španělsku. Její celoživotní střet s ortodoxií v podobě omezených prelátů a snaha vytyčit si prostor pro svobodné myšlení a nezávislou tvorbu se v mnohém podobají kličkování svobodně myslících intelektuálů v jakékoli uzavřené společnosti řízené ortodoxií či neúprosnou ideologií. Její vášnivá obrana ženství v maskulinní společnosti a dovolávání se práva ženy na vzdělání v mnohém předběhly svou dobu. V Pazově eseji tak minulost neustále vede dialog se současností. Pro českého čtenáře objevná kniha z pera nositele Nobelovy ceny za literaturu (1990) přibližuje bohatý kulturní život koloniálního Mexika na pozadí života a díla jedné z nejvýznamnějších básnířek španělského jazyka všech dob. Patří k tomu nejzávažnějšímu, co Octavio Paz napsal.

 

Obálka titulu Pohřbené zrcadlo Carlos Fuentes: Pohřbené zrcadlo

Praha, Mladá fronta, edice Kolumbus, 2003. 392 s.

Rozsáhlý esej o kulturní identitě Španělska a Hispánské Ameriky při pohledu střídavě z jednoho břehu Atlantiku na druhý. Španělsko: Loci communes Španělska: býčí zápasy, postavy neposkvrněných matek, flamenco – Španělsko, tavicí kotel národů. Španělský individualismus, zrození hidalga. Počátky křesťanství: zbožnost doprovázená sexuálním neklidem. Počátky jednotného Španělska: svatý Isidor ze Sevilli. Muslimské Španělsko, reconquista: mísení kultur, Cid a Santiago. Španělská středověká města, vznik demokratické tradice. Klíčový rok 1492: objevení Ameriky, vyhnání Židů ze Španělska, první gramatika španělského jazyka. Dva kontroverzní panovníci, pomalé oklešťování demokracie, imperiální charakter Španělska: Karel V. a Filip II. Španělsko pikareskní a mystické: Zlatý věk španělského písemnictví a malířství. Osvícenství po Španělsku: Jovellanos a Goya, dvě strany téže mince. Generace 1898: generace obrody. Španělsko rozdělené: občanská válka. Španělsko v 80. letech 20. století: fungující demokracie vykoupená kulturou. Hispánská Amerika: Život a smrt domorodého věta. Střet kultur: Cortés a Moctezuma. Conquista a reconquista Nového světa: kulturní kontinuita, náboženský a kulturní synkretismus. Amerika jako Utopie. Historicky první debaty o povaze lidských práv. Baroko Nového světa. Kořeny vzniku „Euroindoafroameriky“. Černoši v Americe. Co v Bibli není: proudění novinek z Ameriky do Evropy a naopak. Poslední Utopie a první povstalec: Túpac Amaru. Velká francouzská revoluce: inspirace hispanoamerického národně-osvobozeneckého boje. Dvě koncepce nezávislosti: Simón Bolívar a José de San Martín. Diktatury v nových republikách: neposkvrnění a promiskuitní tyrani. Benito Juárez versus Maxmilián habsburský mexický císař Maxmilián. Kultura období nezávislosti: civilizace a barbarství. Permanentní varování: kostlivci J. G. Posady. Mexická revoluce: ideál a skutečnost. Argentina: Goliášova hlava nasazená na Davidovo tělo. Mexiko: revoluce jako instituce. Třetí hispanita: Hispánci v USA. Latinská Amerika: příslib pro budoucnost.

 

 

Obálka titulu Oči ikony

 José Jiménez Lozano: Oči ikony

Brno, Luboš marek 2006. 112 s.

Zamyšlení španělského autora nad tím, co naší sekulární civilizaci mohou říci díla raného středověku, jak jim dnes máme rozumět a co v minulosti sdělovala našim předkům.

 

 

 

 

 

 

Obálka titulu Ztřeštěná sedma

Elena Poniatowska. Ztřeštěná sedma

Praha, OWP 2004. 229 s.

Monografie sedmi významných mexických umělkyň 20. století, které se snažily prosadit v oborech, v nichž do té doby dominovali jejich mužští kolegové. Prostřednictvím portrétů malířek Fridy Kahlo, Maríe Izquierdo, Nahui Olin, básnířky Pity Amor a spisovatelek Rosario Castellanos, Eleny Garro a Nellie Campobello předává autorka čtenáři obraz kulturního života Mexika 20. století.

Obálka titulu Drahý Diego, objímá tě Quiela Elena Poniatowska: Drahý Diego, objímá Tě Quiela

Praha, Práh 2007. 70 s.

Silný emocionální příběh malířky ruského původu Angeliny Belove a mexického malíře Diega Rivery, na jehož pozadí autorka evokuje atmosféru kosmopolitní Paříže v první polovině 20. století, prostředí ruské emigrace a uměleckých avantgardních kruhů, připomíná naděje a touhy poválečné Evropy upírající se k novému porevolučnímu Mexiku. Psáno formou fiktivních dopisů, které malířka psala Diegu Riverovi z Paříže do Mexika. Kniha téměř v bibliofilském provedení, jejíž grafickou úpravu provedl a kamenotisky ji vybavil akademický grafik Mikoláš Axmann. Kniha mexické autorky byla přeložena do mnoha jazyků, ale podle vyjádření samotné E. Poniatowské je české vydání nejpěknější.

 

 

 

 

 

 

Španělské ideariumÁngel Ganivet: Španělské idearium

Chomutov, Luboš Marek 2007. 143 s.

Stěžejní a zároveň polemický esej o španělské povaze. Autor jej napsal v době, kdy Španělsko po ztrátě kolonií v Hispánské Americe procházelo hlubokou společenskou krizí. Autor se v eseji zamýšlí nad příčinami krize a snaží se z ní nalézt východisko.  Ángel Ganivet (1865-1898), jenž  patří k nevjýznamnějším španělským spisovatelům, myslitelům a především esejistům druhé poloviny 19. století, jako jeden z prvních španělských spisovatelů nastoluje téma morální obnovy země. Z pozdější Generace 1898 snad nebylo autora, který by  jeho názory publikované ve Španělském ideariu nechal bez odezvy, ať už to byl Miguel de Unamuno či José Ortega y Gasset. 

Když jsem tak inteligentní...Gabriela Acher: Když jsem tak inteligentní... proč se stále a stále zamilovávám jako úplná blbka?

Praha, Pragma  2008. 197 s.

Humorně napsaná knížka z pera argentinsko-uruguayské autorky o (pseudo)starostech argentinské ženy vyšší střední vrstvy prožívající krizi středního věku.

K této knize bych se nejraději nehlásila, neboť mi nedělá pěknou vizitku. Ale i to se stává v práci překladatele. Nakladatel bez mého vědomí změnil název, který původně zněl: Když jsem tak inteligentní... proč se zamilovávám jako hloupá husa? Slova stále a stále ve spojení s tvarem nedokonavého slovesa, jež opakovanost situace vyjadřuje samo o sobě, je přeci hrozné. Navíc si myslím, že slovo blbka je výrazivem používaným spíše mezi mládeží, nikoli ženami od padesáti výše, o jejichž problémech knížka vypovídá. Překlad nebyl ani nikým zredigován. Zkrátka pro nakladatelství Pragma již nikdy překládat nebudu a toto nakladatelství ke spolupráci ani nikomu nedoporučuji.

 

 

 

 

Obálka titulu 100 největších přírodních katastrof100 největších přírodních katastrof

Praha, Rebo Productions 2006. 207 s.

Ničivá síla přírody na pěti kontinentech. Pohled na naši planetu Zemi jako na těleso, které se neustále vyvíjí a podléhá složitým a rozmanitým změnám, jejichž následkem vznikají zemětřesení, vybuchují sopky, řeky se vylévají z břehů a ničivá tornáda s sebou odnášejí vše, co jim stojí v cestě. Kniha je vybavena bohatým fotografickým materiálem a rovněž tak i bohatými statistickými daty o počtu obětí i výši materiálních škod.

Klimt

 

 

M. Sol García Galland: Gustav Klimt

Praha, Rebo Productions 2006. 128 s.

Kniha z edice Galerie mistrů přináší strhujícím způsobem napsaný životopis rakouského secesního malíře Gustava Klimta. Přináší i fundovaný rozbor těch malířových obrazů, které vždy znamenaly posun v jeho tvorbě a předznamenávaly další z jeho tvůrčích období. Kniha je vybavena kvalitními reprodukcemi.

 

 

 

 

 

  Obálka titulu Umění fugySergio Pitol: Umění fugy

Praha, Dauphin 2010. 429 s.

Umění fugy je žánrově těžko zařaditelné dílo významného mexického autora, nositele Cervantesovy ceny. Prolínají se v něm autorovy zážitky z dětství a cest, vzpomínky na setkání s významnými intelektuály a spisovateli 20. století (např. A. Tabucchi, M. Zambranová, J. Andrzejewski), v závěru pak literární eseje vystřídají dojmy z návštěvy mexického Chiapasu krátce po povstání zapatistů v roce 1994. Podobně jako v hudebním útvaru fugy, autor zde rozvíjí ústřední téma svého života, jímž je umění jako takové, psaní literatury a její četba. Svůj hlas doplňuje jak o hlasy významných současníků, tak o hlasy literárních děl minulosti i současnosti. Vzniká mnohohlasné dílo, čtivé a vrstevnaté zároveň.

 

 

 

 

 

 

Santería Idalia Llorens: Santería

Kompletní obraz této náboženské praktiky

Praha, Volvox Globator 2010. 237 s.

Kniha portorické antropoložky představuje komplexní studii, která otevírá dveře do tajemného světa tohoto zvláštního náboženství. Věnuje se historickému kontextu jeho vzniku, popisuje, jaký vliv na jeho uvtáření měl obchod s africkými otroky, kteří v skrytu udržovali domorodé náboženské praktiky a mísili je s katolickou vírou svých pánů. Analyzuje vývoj santeríe, přináší rozsáhlý přehled  náboženských obřadů, jak se praktikují v dnešním Portoriku. Strhujícím způsobem odhaluje tajemství zasvěcení, jež byla dosud pečlivě střežena.

 

 

 

 

 

Obálka titulu Che GuevaraReginaldo Ustariz Arze: Che Guevara

Život, smrt a zrození mýtu

Praha, Mladá fronta 2011. 422 s.

Autor, bolivijský lékař a novinář, jako jeden z prvních uviděl Che Guevarovo mrtvé tělo, když je v roce 1967 přivezli do Vallegrande. Jako lékaři se mu podařilo prokázat, že argentinský revolucionář nezemřel v boji, jak se tvrdilo, ale byl z bezprostřední blízkosti chladnokrevně zavražděn. Ustariz Arze věnoval celý život zpovídání svědků událostí, studiu dokumentů a fotografií, až v roce 2008 vydal unikátní a objevnou biografii Ernesta Che Guevary, která přináší množství dosud nepublikovaných fotografií, dokumentů a informací. Mezi novými informacemi jsou i podrobonosti o pobytu Che Guevary v Praze, o němž dosud kolovaly pouze spekulace.

 

 

 

 

Obálka titulu Strážci dnůAlberto Granados. Strážci dnů

Praha, Práh 2012. 335 s.

 Thriller plný zvratů odehrávající se v Mexiku v roce 2012, tedy v době, kdy má podle předpovědí mayských kalendářů nastat konec světa. Španělský novinář Richard Cappa pracující pro CNN přijíždí do Mexika zpravodajsky pokrýt návštěvu prezidenta Obamy. Shodou náhod se stává svědkem hrůzostrašné scény odehrávající se v noci uvnitř jedné z menších pyramid archeologického naleziště v Teotihuacánu. Jde o rituální vraždu nebo natáčení nějakého filmu? Zpočátku bezproblémová realizace reportáží pro CNN se mění v napínavý příběh plný intrik, únosů a vražd, k nimž byly zneužity krvavé předhispánské tradice a legendy. Kdo za vším stojí? Sadisté lačnící po krvi, bohatí magnáti bez skrupulí, jejichž vliv sahá až do nejvyšších pater státní správy, nebo potomci Mayů v odlehlých oblastech, kteří dosud vyznávají víru svých předků a snaží krvavými oběťmi bohům odvrátit předpovězený konec světa? Richard Cappa není z těch, kdo by se vzdávali. S nasazením vlastního života, za pomoci mexické archeoložky Rosy a mexického novináře Fernanda se snaží vrahy odhalit.

Rychlý kontakt


Mgr. Anna Tkáčová
+420 776 756 650
Kontaktujte mě: +420 776 756 650